Řecko - Autem ostrov Kós 2009
Dne 8.8.2009 jsme si v brzkých hodinách půjčili auto (Peugeot 206) a vyrazili na cestu napříč ostrovem. Star byl v Marmári odkud jsme vyrazili do Asklepieionu, antická nemocnice, který se tyčí nad hlavním městěm ostrova Kós. Zde jsme viděli staré malebné ruiny s krásným výhledem na moře. Poté jsme vyrazili po strmých serpentinách do nejvýše položené vesničky na ostrově. Zía je krásná typicky řecká vesnička. Bohužel je už podána turisty a najdeme zde jen samé taverny a suvenýry. Z této vesničky je ale krásný výhled na celý ostrov, který máte jako na dlani. Sedáme do auta a jedeme dál. Čeká nás byzantská pevnost, která je schovaná v kopcích. Parkujeme pod pevností a jdeme přes půl hodinky do strmého kopce plného kamení. Jsme nahoře. Volně se pasoucí kozy a pár turistů. Stoupáme na nejvyšší bod pevnosti. Zde je malá tavernička a nejkrásnějším výhledem na moře a ostrov. Chviličku posedíme s láhví vody na nejvýše položené židli ostrova a nabíráme sílu. Cestou dolů nacházíme zkratku a jsme u auta za 5 minut. Alespoň můžeme říci, že jsme na pevnost vyšli cestou, kudy jen nějaký turista nejde. Přejíždíme další serpentiny do nížin na úrovně moře. Přijíždíme do krásného přístaviště a města. Kardámena je turistický, ale i obchodní ráj. Je zde plno pláží, taveren a obchodů. Ovšem k vidění zde moc není a proto vyrážíme dál do kopců. Dál přes město Andmáchia, kde není nic vidět. Přijíždíme podle průvodce k nejkrásnější pláži ostrova Paradise Beach. Je to krásný záliv obklopený z jedné strany skálou. Zde se smočíme a najíme. je čas vyrazit dál. Vyjíždíme strmí kopec a pokračujeme na poloostrov Kéfalos. Tato část ostrova je turisticky prázdná a proto nám začíná konečně pravé dobrodružství. Jedeme přes město Kéfalos a Kamári. Před námi jsou prudké kopce plné strmích serpentýn, ketré naše maličké auto Peugeot 206 jen s těží vyjíždí. Jsou tu jen prašné cesty a tak úzké, že moje navigátorka zavírá oči ze strachu pádu ze stráne. Ovšem nahoře nás čeká sladká odměna nádherného výhledu na širé moře, které zde vidíme prvně a ne naposledy. Ostrov je ze shora tak malý. Jedeme dál. Cesta se stále zužuje. Kolem nás jsou jen pasoucí se kozy a kamení, které brání hladký průjezd. Dojíždíme na slepou silnic, která končí 3 km od moře. Půl hodiny zbytečné cesty. Jedeme zpět. Máme štěstí. Narážíme na pláž Ágio Teológos. Později jsme usoudili, že to byl náš největší zážitek. Vlnobití se rozbíjí o skály. Na pláži je cca 10 lidí z nedaleké taverny. Vrháme se do vln vyšších než my. Zde několik hodin blbneme a sbíráme překrásné plážové oblázky. Všechno jednou končí a my jedeme přes celý ostrov do hlavního města Kós. Přijíždíme za tmy. Město ve dne ospalé a liduprázdné nyní ožilo. Široké cesty, které jsou přes den prázdné zaplnili stolečky plných turistů. Vše zde žije. Hudba a vůně jídla se vine všude kolem nás. Jedeme zpět do Marmári. Cestou bereme benzín. Najeli jsme 217 km a prožili nejkrásnější den dovolené.
